Richmond: Škola a lidi


Pokoj kluka z host family

Pokoj kluka z host family

Před pár týdny jsem začal v rámci výměnného pobytu chodit na školu St. Christopher’s v Richmondu, VA. Rozhodl jsem se, jako už několikrát, napsat krátkou zprávu o tom, jak to tu vypadá a jak se mi výměna líbí.

St. Christopher’s je škola chlapecká, soukromá, a čítá téměř tisíc studentů. Skládá z několika různě starých budov, pokrývajících Kindergatden až dvanáctý maturitní ročník. I přes velký počet studentů si drží atmosféru, kterou by jí každé české gymnázium mohlo jen závidět. V mnoha položkách se odlišuje nejen od škol českých, ale také od těch amerických. Hlavním motivem není „patriotism“, ale „leadership“. Studenti jsou zde nejen učeni, ale také vychováváni a připravováni na nejrůznější situace v životě.

Jedna ze zajímavých vlastností místních studentů je čest. Každý student podepisuje takzvaný Honor Code – „I will not lie, cheat or steal, nor tolerate those who do.“ Pro nás to moc neznamená, taky přeci podepisujeme řády škol v přírodě a sami víte, jak to dopadá. Co to znamená tady? Žádný opisování, žádný citování wikipedie, žádný prezentace stylem copy&paste. Učitel tady může bez problémů odejít během testu pryč a nikdo se nezeptá spolužáka, co mu vyšlo u čísla tři.

S Honor Codem přichází i takzvaná Honor Council, skupina studenty volených studentů, kteří při přestupku některého ze studentů soudí, trestají a mají plnou pravomoc někoho vyhodit ze školy. Žádný řiditel nebo profesor, ale studenti sami. To už je docela zodpovědnost, ne?

Škola je, jak už jsem psal, soukromá – školné na jeden rok činí více, než celé studium na PORGu. Peníze jsou však téměř jediným faktorem ovlivňujícím přijetí na školu – žádné zkoušky. Žádná škola nemá jen ty nejchytřejší studenty a na St. Christopher’s je to velmi dobře vidět. Část dětí se tu naplno věnuje několika z jazyků, objíždí chemické soutěže nebo chodí do školního sboru, ale je tu ještě něco, co naše školy nemají. I když nějaký student nevyniká v matematice, miluje svou školu, protože v ní může každý den 3-5 hodin trénovat baseball/basketball/atletiku/lacross a o víkendech hrát velkolepé zápasy se sousedními školami. S tím také souvisí, že mají hřiště (i fieldhouse) vybavenější než místní univerzity, které k nim chodí hrát zápasy.

Proč chlapecká škola? Ptal jsem se na to několika lidí, a bylo mi sděleno, že si vedení zakládá na tom, že se mladí chlapci učí jinak, než stejně staré slečny. Jejich vnímání je prý v době základní školy založeno na jiných hodnotách, a proto se vyplatí je rozdělit. V ideálním případě, podle slov ředitele, by byli studenti a studentky odděleni přes základní školu a nižší gymnázium, a při příchodu na to vyšší by se školy spojily. Zatím jsou ale oddělené (sesterská škola St. Catherine’s se stará o dívčí část studentů) a jen někdy mají namíchané hodiny, protože zájemců o určité předměty není mnoho.

Pokračování příště…

Neděle, 10. Duben, 2011

Reakce na “Richmond: Škola a lidi” (2)

  1. Marek napsal(a):

    Takže honor code je přesně ten důvod, proč se David už tři neděle snaží prolomit jejich velmi neprůstřený firewall, který studenty nepouští na skype, icq a podobné služby.

  2. Bug napsal(a):

    Not lying, not cheating, not stealing.

Zanech komentář!