The Bug

Na takovéhle filmy nechodím rád. Nakonec jsem si ale řekl, že jsem jich moc neviděl a že bych měl mít trošku základního vzdělání a tak jsem vyrazil. Do kina jsem přišel pozdě, takže jsem viděl skoro celé dílo, až na prvních osm minut.
Celý film se točí okolo manželského páru s dvěma dětmi, který si našel v neurčitém městě bydlení v Revolutionary Road. Chlápek pracuje ve velké firmě jako každý další ve městě. Ráno si oblékne oblek, vezme si kufřík a noviny a s tisíci identickými lidmi vyrazí, zatímco jeho žena April si nechtěně zvyká na žití v domácnosti s dvěma dětmi. Celý film začíná dostávat spád, když se rozhodnou odjet žít do Paříže. Život v tomto každý den stejně žijícím městečku pro ně není, a pokud chtějí opravdu žít, musí jet někam jinam. Všem přátelům nahlásí, že odjíždějí a jediný kdo je chápe, je pološílený John, kterého si rodiče vzali z blázince. Cestu jim bohužel částečně překazí neplánované dítě, a tak větší část filmu řeší, zda mají jet s dítětem, nemají jet vůbec, mají se zbavit dítěte nebo vlastně co. Šílenec John se k jejich změně názoru vyjadřuje jako jediný a bez problémů říká to, co se všichni ostatní říct báli. Všechno to vyvrcholí v obrovské hádce, kdy April uteče z domu a jejich manželství dost pohasne. Další den ráno dělají jako nic a vypadají jako úplně normální rodina z toho světa. Sice mezi nimi už nepadne jediná jiskra, ale mají svůj každodenní život a jako všichni v tom městečku s tím nic nedělají.
V tento moment měl film skončit, ale pravděpodobně proto, že je americké obecenstvo lehce levé musí April zemřít při pokusu o přerušení těhotenství po překročení doporučeného času. Končí to tak, že o nich nikdo nechce ani slyšet a zhrzený otec se odstěhuje s dětmi do velkoměsta.
Celý film popisuje nudnost každého dne a jako jedinou změnu, kterou si můžete dovolit jako typický člověk té doby je jít se vyspat se svou sekretářkou. Ve filmu mi byl extrémně nesympatický v hlavní roli Leonardo DiCaprio, který i přesto že hrát celkem umí, do té role vůbec neseděl. Kate Winslet nijak zvlášť hrát nemusela, protože měla za úkol převážně dělat smutný obličej a brečet, případně křičet o pomoc, což jí všechno velmi dobře šlo. Film byl prostě divný, ale i přes to všechno bych ho zařadil mezi ty lepší, co jsem za poslední rok viděl.